Tenhle blog jsem založila dnes, a přijde mi tedy fér vás zde uvítat se vším všudy a informovat vás, kde to vlastně jsme. Je úterý 25. června 2024 a já sedím v kanceláři. Píšu, protože nemám co jiného dělat, a koukání do monitoru a cvakání klávesnice působí navenek jako práce. Chci sedět v kanceláři a předstírat práci, když je venku krásně? Jasně, že nechci, ale taková je prostě teď situace. Tedy, taková je situace posledních 12 let, jen se mění, kde a u jakého počítače sedím. Je čím dál těžší věřit, že to někdy bude jinak, a v naprosté upřímnosti to často vzdávám, pláču a nevidím východiska, propadám do depresí. Ale můj sen je silnější a vždycky jsem se k němu zatím vrátila, často ani nevím jak. K dnešnímu dni žijeme v panelákovém bytě na pražském sídlišti - já, můj partner a naše dvě koťata. Přibližně za měsíc jim bude rok, čímž se oficiálně stanou dospělými kočkami. To je naše celá rodina. Nemáme děti, žádný pozemek a ani nijak moc našetřeno. Já osobně jsem dokonce v mínusu, protože ...
Tohle je blog mého homesteadu, mojí malé farmy. Homestead je anglické slovo, které v překladu znamená něco jako "usedlost" nebo "hospodářství". V podstatě dům, v němž žijí lidé, a kolem toho pozemek, o nějž se ti lidé starají, a na něm zahrady a/nebo zvířata. Blog začínám psát dnes a chci na něm zachytit celou svou cestu od úplného začátku až do kdovíkdy, dokud mě nepřestane bavit psát. Co mě dovedlo k rozhodnutí vlastnit "hospodářství" a proč mě vůbec tento životní styl přitahuje, o tom vám povím jindy. Svůj domov - nebo v tuhle chvíli spíš budoucí domov, i když v myšlenkách tam už dávno jsem - jsem nazvala Větrná hůrka, protože to je název, který nejblíž odpovídá mojí představě. Máme koupený pozemek a víme, že je to kopec, kde fouká? Nikoliv. Vím moc dobře, že svět není pohádka a i když si vysním Větrnou hůrku, můžeme klidně zakládat usedlost v údolí, kde se celý rok nepohne vzduch? Samozřejmě. Ale jelikož jsem nyní v životní fázi, kdy mi to všechno přij...