Tenhle blog jsem založila dnes, a přijde mi tedy fér vás zde uvítat se vším všudy a informovat vás, kde to vlastně jsme. Je úterý 25. června 2024 a já sedím v kanceláři. Píšu, protože nemám co jiného dělat, a koukání do monitoru a cvakání klávesnice působí navenek jako práce. Chci sedět v kanceláři a předstírat práci, když je venku krásně? Jasně, že nechci, ale taková je prostě teď situace. Tedy, taková je situace posledních 12 let, jen se mění, kde a u jakého počítače sedím. Je čím dál těžší věřit, že to někdy bude jinak, a v naprosté upřímnosti to často vzdávám, pláču a nevidím východiska, propadám do depresí. Ale můj sen je silnější a vždycky jsem se k němu zatím vrátila, často ani nevím jak. K dnešnímu dni žijeme v panelákovém bytě na pražském sídlišti - já, můj partner a naše dvě koťata. Přibližně za měsíc jim bude rok, čímž se oficiálně stanou dospělými kočkami. To je naše celá rodina. Nemáme děti, žádný pozemek a ani nijak moc našetřeno. Já osobně jsem dokonce v mínusu, protože ...